Věčný Život

12. července 2009 v 13:18 | Kikush |  Fan Fiction
Další moje povídka. Tentokrát je na víc dílů.

Věčný život
1. Kapitola
1.část Nový Domov

Pomalu jsem se vlekla hustým porostem. Kapky dešťové vody z kapradin mě studily na kůži. Moje uši zachytily pohyb. Ucítila jsem zvířecí pach. Sice jsem neměla žízeň jedla jsem jak jsem odcházela….. ale co na tom sejde? Vrhla jsem se na západ. Za deset vteřin byla srna mrtvá. Moje oči dostaly určitě ještě zlatější nádech. Vydala jsem se zpátky na pěšinku. Nedělalo mi žádný problém se orientovat. Procházela jsem lesy už asi dva dny. Ušla jsem dalekou cestu. Můj zármutek byl však stejný. Netušila jsem co to znamená doopravdy někoho ztratit. Vždyť já měla věčnost. Z mého přemýšlení mě probudil fakt, že jsem u silnice. Jsem v nějakém městě. Blesklo mi hlavou.

Přešla jsem silnici. Na chodníku jsem se zastavila a zavětřila. Potřebovala jsem se někde usadit. Ale nechtěla jsem si k někomu vytvářet vztah. Ani kamarádský a nic víc nepřipadalo v úvahu. Žádné vztahy s okolím. Chtěla jsem se jen zaměstnat, až budu schopná zvládnout své pocity a odejít dál. Možná až budu schopná zase normálně žít najdu si rodinu. Nebo nějakého druha s kterým bych žila svou věčnost. Dostala jsem se ke škole. Kam jinam mě mohl můj čich taky zavést? Střední škola ve Forks. No alespoň něco. Namířila jsem si to do kanceláře. Šla přes celé parkoviště tak mě nepřekvapovalo, že na mě všichni zírají. Z domova jsem na to, ale nebyla zvyklá. Můj domov…… Sevřela mě úzkost. Smutek mě omotal ocelovým lanem. Nevšímala jsem si pohledů které na mě moji budoucí spolužáci vrhají. Ano, rozhodla jsem se. Zůstanu tady. Alespoň na nějaký čas. Abych se naučila zvládat svou úzkost a svůj smutek. Naučím se bojovat s tím ocelovým lanem a těmi železnými kleštěmi co mě svírají. Naučím se to. A s tímhle odhodláním jsem vstoupila do kanceláře……
První co mě do nosu udeřilo byl hrozný pach. Byla to směsice teplého vzduchu s vlhkostí. No fuj! A bylo tu mnoho květin…. Jakoby té zeleně nebylo všude dost!
Kancelář byla taky skromně zařízená. Dlouhé dřevěné pulty lemovaly pravou stranu místnosti. A všude štosy papírů…. Bylo to tak obyčejné! Co taky chci v takovém zapadákově. Forks. Je tohle místo vůbec na mapě? Přistoupila jsem k první sekretářce. Měla bílé vlasy a velké brýle pověšené kolem krku.
"Dobrý den." Pozdravila jsem ji. S trhnutím se na mě podívala.
"Dobrý den. Přejete si?"
"Chtěla bych se zapsat na zdejší školu."
Slyšela jsem, jak se za mým hlasem otočili tři lidé. Cítila jsem jejich pohledy na svých zádech. Vpalovaly se do mě. Ó jaká pozornost. Tohle prostě miluju…..
"Vyplňte mi tyhle papíry." Podala mi čtyři papíry sekretářka.
Letmo jsem je prohlídla. Spíž jsem je měla přečtené.
"Vaše jméno, prosím."ozvala se sekretářka a sledovala monitor počítače.
"Caroline Spancerová."odpověděla jsem.
Všichni našpicovali uši.
"Zítra bych nastoupila."upřesnila pro sekretářku která se věnovala počítači.
"Jistě. To je vše." Znovu se na mě podívala přes své brýle.
"Jistě. Zítra vám ty papíry donesu." A odešla jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 metras ♥SBííínQo♥ metras ♥SBííínQo♥ | Web | 13. července 2009 v 9:37 | Reagovat

POŠLI TOTO VŠEM BLOGŮM, KTERÝ SE TI LÍBÍ =O) UDĚLÁŠ JIM VELKOU RADOST =O) A SCHVÁLNĚ KOLIK LIDÍ TO POŠLE TOBĚ  ALE JEN TĚM, KERÝ SE TI LÍBÍ  

________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#########_________________
________#######################___
________#######################___
________#######################___
________#######################___

_____________##########___________
__________################________
________###################_______
______#########_____#########_____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
_____#########_______#########____
______#########_____#########_____
_______#####################______
__________###############_________
_____________#########____________

_########________________########_
__########______________########__
___########____________########___
____########__________########____
_____########________########_____
______########______########______
_______########____########_______
________########__########________
_________################_________
__________##############__________
___________############___________
____________##########____________
_____________########_____________
______________######______________

______#######################_____
______#######################_____
______#######################_____
______#######################_____
______#########___________________
______#########___________________
______#########___________________
______#######################_____
______#######################_____
______#######################_____
______#######################_____
______#########___________________
______#########___________________
______#########___________________
______#######################_____
______#######################_____
______#######################_____
______#####################

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama